Spisovatelé do knihoven 2019/2020 - Michal Ajvaz

Spisovatelé do knihoven 2019/2020 - Michal Ajvaz

Básník, prozaik, esejista, překladatel z němčiny. Držitel ceny Magnesia Litera v kategorii Kniha roku (2012). Byl nominován na Státní cenu za literaturu.

Průkopník a zastánce magického realismu u nás. Vystudoval češtinu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po absolutoriu v roce 1974 pracoval téměř dvacet let v dělnických profesích. Do roku 1989 nenapsal žádnou knihu, ačkoliv říká, že psal v nepravidelných intervalech už od patnácti let. První básnickou sbírku vydává až v roce 1989 - Vraždu v hotelu Intercontinental. Mezi jeho další díla patří: Zlatý věk (2001), Druhé město (2005), Cesta na jih (2008), Lucemburská zahrada (2011). Je držitelem Magnesie Litery za rok 2012. Byl nominován na Státní cenu za literaturu. Jeho knihy vyšly v japonském, italském, chorvatském, francouzském, makedonském, norském, ruském či anglickém překladu. Michal Ajvaz má karaimské předky; rodnou řečí jeho otce byla ruština. V současnosti působí v Centru pro teoretická studia Akademie věd ČR. V říjnu 2019 mu vyjde nový román Města.

Hravá literární fantastika plná symbolů – to jsou díla Michala Ajvaze

V úterý 15. října od 18:30 hodin se budeme moci ve veselské knihovně v rámci projektu Spisovatelé do knihoven setkat s českým prozaikem, básníkem a překladatelem Michalem Ajvazem. Narodil se v roce 1949 v Praze. Michal Ajvaz je označován jako představitel magického realismu či nadrealismu. Vystudoval češtinu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul PhDr. Do roku 1994 se živil různými dělnickými profesemi. Mezi lety 1996 až 1999 působil jako redaktor Literárních novin a od roku 2003 je zaměstnán v Centru pro teoretická studia Akademie věd a Univerzity Karlovy. Psal v nepravidelných intervalech již od svých patnácti let, první knihu ale vydal až v roce 1989 a pojmenoval ji Vražda v hotelu Intercontinental. Z dalších děl zmíním například Návrat starého varana (1991), Druhé město (1993, první cena Mladé fronty za nejlepší českou knihu roku), Tyrkysový orel (1997, Výroční cena Nadace Českého literárního fondu v roce 1998), Prázdné ulice (2004, Cena Jaroslava Seiferta v roce 2005), Cesta na jih (2008), Lucemburská zahrada (2011, Magnesia Litera v hlavní kategorii v roce 2012) a další. Společně s Ivanem M. Havlem publikoval také několik knih korespondenčních filozofických rozhovorů Snování (2008), Sindibádův dům (2010) a Pokoje u moře (2017). Napsal i filosofické spisy např. Znak a bytí (1994), Tiché labyrinty a Tajemství Knihy (1997) a další. Jeho knihy vyšly v japonském, italském, chorvatském, francouzském, makedonském, norském, ruském či anglickém překladu. Michal Ajvaz má karaimské předky, rodnou řeší jeho otce byla ruština.

1. Magický realismus, nadrealismus, mně se nejvíce líbí označení „hravá literární fantastika plná symbolů“, ze slavných zahraničních žijících autorů bychom sem mohli zařadit Paula Coelha i Harukiho Murakamiho, z českých autorů jste jediný. Kdo byl Vaším vzorem a jak Vás napadlo začít psát tímto literárním stylem? Je nutným předpokladem mít bujnou fantazii?

- Mé knížky často zařazují pod nálepku „magický realismus“; já jsem s tím smířený, ale nezdá se mi to moc správné. Pod pojmem „magický realismus“ se obvykle rozumí dílo takových autorů jako je Gabriel García Marquez – já si Marqueze a podobných autorů velice vážím, ale nemám pocit, že bych s nimi měl mnoho společného. Díla magického realismu obvykle vyrůstají z kořenů kolektivních lidových mýtů, zatímco moje inspirační prameny jsou přece jen dost odlišné, vycházím spíše ze svého vlastního podvědomí a z určitých obrazů, které jsou v něm ukryté a kterým sám příliš nerozumím a nedokázal bych je vysvětlit. Víc než spisovatelé, které jste jmenovala, je mi blízký třeba Franz Kafka. Spisovatel obvykle nepíše tak, že by se řídil nějakým vzorem nebo že by ho „napadlo“, že bude psát tak a tak. Spisovatel hodně čte, hodně se dívá kolem sebe, snaží se objevit, co mu sdělují věci a bytosti a co je skryté v nitru jeho samého a z toho všeho se postupně rodí témata i styl jeho psaní, kterými je často sám překvapený. Pro mne se ustálil určitý způsob psaní, který mi vyhovuje a který má někdy více a někdy méně fantastickou povahu; knížky, které jsem psal, si jakoby samy řekly, že chtějí být napsány právě takto a mně nezbylo než je poslechnout. Nezdá se mi, že bych ve svém životě mimo psaní oplýval nějak zvlášť bujnou fantazií.

2. Za svá díla jste získal mnoho ocenění, Vaše Cesta na jih byla dokonce kritiky srovnávána s texty Umberta Eca, čeho byste ještě chtěl ve své spisovatelské kariéře dosáhnout?

- Spisovatel chce dosáhnout jediné věci, totiž aby psal dobré knihy.

3. Máte karaimské předky, vyznáváte karaitský judaismus? Přiznám se, že jsem si musela vyhledat informace, neboť jsem se s tímto názvem dosud nesetkala, přibližte nám, o jaké náboženství se jedná?

- O dějiny Karaimů či Karaitů se dost zajímám, ale nemám příliš smyslu pro náboženství, mám pocit, že ze všech náboženství je mi nejbližší východoasijská forma buddhismu. Karaitský judaismus se vztahuje k většinovému (rabínskému) judaismu přibližně podobně jako protestantství ke katolicismu: Karaité uznávají jen biblické texty, zejména Tóru, nikoliv díla náležející sekundární tradici, odmítají tedy například Talmud.

4. Připravujete v současné době nějakou knihu? Jak se bude jmenovat a o čem bude?

- Nový román se bude jmenovat Města, vyjde 17. října v nakladatelství Druhé město a bude pojednávat o cestě kolem světa, podniknuté kvůli hledání záhadného flash disku.

5. Pozvěte případné zájemce na své autorské čtení s besedou do veselské knihovny a i na celý projekt Spisovatelé do knihoven, proč jste se rozhodl být jeho součástí?

- Jezdím na setkání se čtenáři už od doby, kdy jsem začal publikovat, zajímá mě, jakým způsobem lidé mé knížky čtou a jak jim rozumějí. Zároveň se mi stává, že při hledání odpovědi na otázky přijdu na věci, které jsou pro mne důležité a které jsem si do té doby neuvědomoval. To vlastně platí i v případě, že se mě na mou práci ptají lidé, kteří třeba od mne nic nečetli.

Michala Ajvaze se ptala Michaela Jindová, KD Veselí n. L.

Délka akce: 90 minut
Rok výroby: 2019

Galerie

Informace o akci a jejím konání

Pro lepší přizpůsobení obsahu pro Vás, bezpečnosti, měření statistik návštěvnosti a lepší zpětné vazbě tento web používá cookies. Klikáním a navigováním po stránce souhlasíte s tím, že sbíráme o Vás anonymní informace přes cookies. Více informací o používání cookies na naší stránce najdete zde.